Nejprve se provádí restaurátorský záměr díla. Vyhodnotí se nejvhodnější postup a použití materiálů. Na základě tohoto záměru a po odsouhlasení památkové péče lze díla opravovat a také žádat o dotace na finanční podporu. Součástí záměru je i rozpočet.
Pískovcové kříže jsou často složené z několika profilových prvků navazujících na sebe, od dvou až do deseti dílů v nejčastější sestavené výšce 3-5m. Kříže bývaly s oblibou natírány nevhodnými barvami. Právě díky těmto barvám se stal povrch pískovce neprodyšný a nejhodnotnější povrchové vrstvy odpadaly, barva i s pískovcem do hloubky centimetru i více. Jednotlivé části křížů bývají často ve stavu havarijním a jsou nutné i výměny těchto poškozených dílů.
Pískovcové díly kříže bývají spojeny masivními, kovovými, postaru kovanými čepy. 22cm, 33cm, 4*4cm, o délkách 16 – 25 cm. Spojeny nejčastěji na cement síru a občas na maltovinu a také olovo. Liší se to dobou i autorem díla.
Čepy jsou často příčinou vážného poškození. Jedná se především o čepy zalité sírou. Síra reaguje s kovem tak, že postupně se kov rozpíná, prochází sírou a tím zvětšuje svůj objem. Vnitřní tlak je tak obrovský, že kámen jakékoliv velikosti je schopen roztrhat nejčastěji na 4 kusy. Praskliny postupují od středu čepu, což znamená, že kříž může vypadat dobře třeba i “ 100“ let. Potom z ničeho nic se praskliny ukážou na povrchu a otvírají se. Dá se tomu předejít, protože při průzkumu zjistíme, jestli je kříž zalitý sírou.
Mezi jednotlivými díly kříže, od spoje spodní kus ale ve vrchní části, bývá ze zadní strany uprostřed šířky tvar: V. Dříve zalévali vrchní díry v jednotlivých dílech u sebe na dílně. Jednoduše profilový díl otočily naruby a zalily si čep sírou. (Protože jinak by síru nenalily do vrchního čepovacího otvoru). Vždy pískovcové díly, z kterých trčel čep zalitý v síře nasazovaly do prázdných otvorů připravených pro čepy, od středu tohoto čepu vedl kanálek s mírným spádem od povrchu směrem k čepu. Byl tedy ve tvaru V a postupně se zvětšoval směrem ke středu kamene. Kříž poskládaly na sucho, síru roztavily na tekutou a malými otvory mezi spoji, postupně zalévaly dutiny kolem středového čepu.
Díky pozorným průzkumům křížů jsme před restaurováním stanovily postupy. Rozebrat celé kříže, všechny díly a tím jsme předešly destrukcím na mnoha památkách.
Často rozebíráme kříže pro narušenou statiku, z důvodu nedostatečného základu. Kořeny lip často rozhodí statiku křížů a jejich skládaných základů z kamení. Kořeny velkých stromů se dostanou do mezivrstev skládaných kamenných základů křížů.
Sochy
Sochy bývají často vlivem nejrůznějších příčin poškozené, lokálně část tváře, drapérie, nejčastěji prsty a ruce. Nejvhodnějším řešením je pokud to situace umožní zhotovit
kamennou část novou navazující na starou. Cit pro doplnění poškozené části je nezbytný. Základ je výběr kamene strukturálně stejný, opracování (vhodné sochařské náčiní a technika) k starému originálu se musí někdy povrch doladit jemným pískováním. Nejdůležitější je sochařské ztvárnění výrazů, gest a tvarosloví.
Postup výroby náročného kříže
Výroba nového kříže pro Obec Lidečko.
Kristus na kříži z pískovce.
Jedná se o ruční práci s kladivem a dláty.
Odsekáno 1500 kg pískovce
Zůstalo 300 kg.
